Miluju plánování

6. října 2014 v 21:25 |  Téma týdne
Miluju plánování, Různé ty kalendáře, organizéry, schémata a přehledy. Už jsem vyzkoušela několik internetových úkolníčků. všechny dopadly podobně: nějakou dobu jsem je intenzivně využívala, napsala jsem do nich spoustu úkolů, nápadů, odkazů a projektů, načež se z toho stal nepřehledný kolos a já jsem nenápadně systém opustila, abych našla něco nového.
Testováním podobným programů a aplikací jsem strávila nejednu hodinu, kterou jsem mohla věnovat nějaké produktivní práci. Všechny tato udělátka nám mají poskytovat nebo umožňovat větší produktivitu, ale ona poskytují spíš iluzi výkonnosti. I když to zní dobře, když se někomu jen tak mezi řečí zmíníte, že používáte Evernote, Remeberthemilk nebo GTD. To jsou všechno systémy, které nám mají pomoci zorganizovat si život. A existuje jich mnohem víc. Jejich popularita svědčí o tom, že nějaká potřeba udržet pořádek ve svých záležitostech tady je. Že lidi fakt chtějí mít svoje úkoly naplánované, dělat je tak, jak si předsevzali, být spolehliví a výkonní.
Ono to taky dobře vypadá, když píšete na blogu, jak tyto nástroje využíváte. Nebo když je máte nainstalované v mobilu. Vyvolává to dojem, že ten, kdo využívá k organizace takové sofistikované aplikace, musí být opravdu výkonný, kompetentní, prostě skutečný odborník.
Nevěřím, že je to vždycky tak. Připadá mi, že někteří lidé tyto moderní nástroje používají jako druh šperku. Zdobí se jím, cítí se být na úrovni a blahosklonně shlížejí na ty, kdo si vystačí s tužkou a papírem. A to bez ohledu na to, kolik práce kdo skutečně udělá. Podobně, jako člověka v drahém autě obvykle považujeme za schopnějšího, než toho, kdo jede v nějaké ojeté šunce. Přitom ten luxusní bourák může klidně být na lízing (tedy na půjčku) a jeho majitel možná kromě velkých keců nic jiného neumí. Kdyby byla výkonnost závislá jen na webových nebo papírových organizačních pomůckách, jak by mohli existovat takoví velikáni minulosti jako byl třeba Leonardo Da Vinci? To, co objevil, to se zrodilo v jeho hlavě a bylo podmíněno velkou fantazií a spoustou práce. Kdo ví, jak by Da Vinci dopadl dneska. Možná by si taky začal hrát s webovými aplikace a k pořádnému objevování a vynalézání by se ani nedostal.
Bohužel až příliš často jsem se setkala s lidmi, kteří nedostatky vlastní práce zakrývali předstíráním toho, že jsou lepší než skutečně jsou. Proto se i na ty skvělé plánovací a organizační systémy dívám skepticky. Schopnému pomohou, neschopnému dají příležitost k odkládání a marnění času. A namyšleným dají argument k povyšování se nad druhými.
Jeden nástroj ale přece jen používám. Jmenuje se workflowy.com, je velmi jednoduchý, neumí barevné písmo, značky, priority, vkládání obrázků či barevné kódování. Alespoň v té verzi zadarmo. Umí prostě zachytit text, podřídit jeden odstavec druhému, skrýt to, co zrovna v té chvíli nepotřebuju a umí ten text exportovat. Používám ho třeba ke psaní. Odstavce totiž umí taky. Workflowy má i placenou verzi, která má samozřejmě i nějaké další funkce, ale zatím jsem vystačila s tím, co nabízejí zadarmo.
No jo, plánuju. Plánování mě prostě baví. Jen mi občas chybí nějaké ty ruce a mozky, které by tu naplánovanou práci za mě udělaly.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama